Něco o trezorech.
V současné době již málo kdo pochybuje o tom, že pocit bezpečí je jednou z nejdůležitějších lidských potřeb. Pochopili jsme, že je nutné abychom majetek chránili především sami. Jde především o ochranu obydlí, rekreačních objektů, zabezpečení obchodů, provozoven, kanceláří a v nich ukládaných cennosti. V neposlední řadě pak je nutno zajistit ochranu dat a informací.
Jednou z možnosti jak zajistit zvýšenou ochranu cenností a dokumentů je nákup trezoru.
V prvních létech po r. 1990 nemusel být nákup trezoru vždy nejšťastnější. O bezpečnostních třídách trezorů a jejich certifikaci se toho mnoho nevědělo a stačilo většinou ujištění prodejců, že se jedná o trezor, i když ve skutečnosti se jednalo o „plechovou bednu“ opatřenou zámkem.
V současné době již však na našem trhu nalezneme jak trezory neklasifikované, které však jsou spíš ocelovými schránkami než trezory a trezory klasifikované, které jsou opatřeny certifikátem vyjadřujícím bezpečnost trezoru. Certifikace trezorů je prováděna na základě výsledků zkoušek zkušební laboratoře, která zkouší odolnost trezoru t. j. jeho stupeň úrovně ochrany uschovávaného obsahu proti krádeží vloupáním. Zkouškou se zjišťuje průlomová odolnost, která je dána počtem odporových jednotek. Odporovou jednotkou se rozumí odolnost proti vloupání, která vyplývá z jednominutového použití nářadí s hodnotou koeficientu nářadí rovnou 1 a se základném oceněním rovným 0. V praxi to znamená, že počet odporových jednotek dostaneme tak, že koeficient použitého nástroje při zkoušce (každý nástroj má přiřazen určitý koeficient v odporových jednotkách za minutu podle účinnosti) vynásobíme časem, po který byl nástroj požit (měří se čistý operační čas), a připočteme odporové jednotky základního ocenění nářadí ( vyjadřuje obtížnost získání nářadí, obtížnost dopravy na místo, užití a použití na místě, jakož i vědomosti a nutné zkušenosti pro jeho účinné použití ). Koeficienty nářadí a základní ocenění je uvedeno v dále uvedených normách.
Vlastní klasifikace trezorů a jejich zařazení do bezpečnostních tříd se řídí podle:
- ČSN 91 6012 Bezpečnostní úschovné objekty - Požadavky, klasifikace a metody zkoušení odolnosti proti vloupání – Trezory se základní bezpečnosti
- ČSN EN 1143-1 Bezpečnostní úschovné objekty- Požadavky, klasifikace a metody zkoušení odolnosti proti vloupání – Část 1: Skříňové trezory, ATM trezory, trezorové dveře a komorové trezory
Norma ČSN 91 6012 pro klasifikaci a zkoušení trezorů se základní bezpečnosti se používá u trezorů jejichž parametry (hodnota průlomové odolnosti pro částečný průlom, úplný průlom, pevnost ukotvení a požadavky na zámky) nejsou řešeny ČSN EN 1143-1.
Trezorem se základní bezpečnosti se rozumí úschovný objekt, který chrání svůj obsah proti krádeži a má v uzavřeném stavu alespoň jednu vnitřní stranu délky menší než 1 m a který je instalován převážně v soukromých objektech charakteristických nízkou hodnotou rizika. Trezory se základní bezpečnosti jsou rozděleny do tři bezpečnostních tříd /Z1, Z2, Z3/ podle hodnot odolnosti pro částečný a úplný průlom. Jedná se z velké části o jednoplášťové ocelové schránky určené pro vestavění do nábytku - mobilní skříňové trezory nebo určené k zazdění - vestavěné trezory nebo skříně na zbraně sloužící k uložení zbraní do 10 ks. Jak již bylo výše uvedeno tyto trezory nesplňují parametry trezoru podle ČSN EN 1143-1.
Norma ČSN EN 1143- 1 pak řeší klasifikaci a zatřídění trezorů. Skříňové trezory zařazuje do jedenácti bezpečnostních tříd, komorové trezory do čtrnácti, kde jednotlivé třídy ( 0 – XIII ) vyjadřují, podle počtu odporových jednotek, bezpečnost trezorů. Obecně lze říci, že každý trezor je dobytný za určitý čas, s použitím vhodného nářadí. Označení trezoru bezpečnostní třídou 0 znamená trezor z nejnižší bezpečnosti, označením XIII trezor s nejvyšší bezpečnosti, t. zn. čím vyšší číslo bezpečnostní třídy tím vyšší bezpečnost trezoru.
Tabulka minimálních požadavků pro klasifikaci trezorů se základní bezpečnosti pro zařazení do bezpečnostních tříd – ČSN 91 6012
Tabulka minimálních požadavků pro klasifikaci skříňových trezorů pro zařazení do bezpečnostních tříd – ČSN EN 1143-1.
Uvedené normy řeší rovněž termíny a definice pro trezory, které bychom měli používat při nákupu a prodeji. Měli by jsme zapomenout na různé výrazy jako sejf, kasa, pancéřová pokladna, nedobytná pokladna ….. a další a používat definice uvedené v normách.
Norma ČSN EN 1143-1 rozlišuje trezory na :
- skříňové trezory
- komorové trezory
Skříňový trezor je definován jako úschovný objekt, který chrání obsah proti vloupání a který v zavřeném stavu má délku alespoň jedné vnitřní strany menší nebo rovna 1m.
Komorový trezor je definován shodně jako skříňový s tím rozdílem, že má v zavřeném stavu všechny délky vnitřních stran větší než 1 m.
Dále pak norma dělí skříňové trezory na:
- mobilní skříňové trezory
- vestavěné trezory
Rozdíl mezi mobilním skříňovým trezorem a vestavěným trezorem je v tom, že
u vestavěného trezoru tvoří ochranu proti vloupání přidané materiály při montáži, kdežto u skříňového trezoru je celková ochrana již z původních materiálů při výrobě.
Na př. při zazdívání trezorů tvoří ochrannou vrstvu mimo vlastní plášť trezoru
z výroby ještě vrstva betonu s armováním přidána při zazdívání.
Vzhledem ke skutečnosti, že norma mobilní skříňové trezory dále nečlení rozšířilo se mezi výrobci a prodejci další neoficiální členění a to název nábytkové trezory, kdy toto pojmenování zahrnuje trezory malých rozměru a nízkých bezpečnostních tříd
( 0 –I ). Dále je rozšířen výraz skříně na zbraně, kdy pojmenování vychází ze zákona o uschovávání zbraní a zahrnuje trezory se základní bezpečnosti s hodnotou odolnosti větší než 15 RU (odporových jednotek ).
Ukázka trezoru po provedených zkouškách pro provedení klasifikace a zařazení do bezpečnostní třídy.
V Šenově u Ostravy dne 8. října 2007
Jaromír Urbanec
Soudní znalec